Benátky a Florencie

Benátky a Florencie – i když patří mezi "nejprovařenější" turistické cíle na světě, navzdory záplavám turistů a přesto, že tam byl snad úplně každý – jsou prostě strašně krásná města. Udělali jsme si takový delší výlet koncem léta do Benátek a Florencie. Nic, co by zvlášť zapůsobilo na ostřílené cestovatele, ale bylo to velmi hezké. Protože už je to dost dávno, co jsem v těchto dvou městech byl naposledy, tak jsem pod dojmem článků o "overtourismu" měl trochu obavy ze zklamání. Nic takového se ale naštěstí nestalo. Benátky a Florencie jsou přesně takové, jaké mají být, a je to tak dobře.

Středověké stavby v těchto městech jsou prostě fantastické. Ještě fantastičtější je jejich obrovské množství a to, že z velké části vypadají úplně stejně jako ve středověku – trochu více to platí pro Benátky. Když do této oblasti zavítal ve středověku člověk ze střední Evropy, musel si nejspíš připadat asi tak, jako když Středoevropan někdy v 30. – 50. letech 20. století přijel do USA. Obrovská a bohatá města s neuvěřitelně velkými a vysokými paláci. Obě města měla již kolem roku 1300 asi 100 až 120 tisíc obyvatel. To je mnohonásobně více než největší města u nás, v německy mluvících zemích nebo třeba v Anglii. Obě města i přes návaly turistů a v případě Benátek i navzdory tomu, že se tam v podstatě vůbec nestaví, nejsou žádné skanzeny, ale živá města. I v Benátkách se turistické návaly týkají z větší části hlavních tříd. Na spoustě míst historických Benátek lidé žijí stejně jako kdekoliv jinde v Itálii. Překvapilo mě i to, že přímo uprostřed historických Benátek, jen asi 10 minut chůze od náměstí svatého Marka se lze najíst za normální ceny. Celá pizza za 8 EUR a ceny vody nebo piva také celkem normální. Italové jsou milí a turisté se chovají jako normální slušní lidé, kteří si přijeli prohlédnout slavné město. Po žádných opilých a arogantních bandách a podrážděných "domorodcích" ani památky. Jediný, kdo kazil celkově idylický dojem, byl naštvaný pán v tričku s logem italského ministerstva turistiky, který na náměstí svatého Marka nekompromisně vyháněl každého, kdo si chtěl odpočinou a sedl si na dva schody u podloubí dlouhého paláce, které táhly podél velké části náměstí. A protože si sedali stále noví a noví lidé, naštvaný pán se skoro nezastavil. Když mu přece jen zbyla volná chvilka, hrozil malým dětem, které krmily holuby. Nejspíš podpora turistiky v praxi. A pokud do Benátek vyrazíte, dejte si možná pozor na jednu paní v tradičním karnevalovém oděvu, která v okrajové části historických Benátek (dříve, než se turisté stačí rozkoukat) chytá lidi za ruku a s výrazem přátelské tetky je vyzývá, aby se s ní vyfotili. Pokud se necháte ukecat, přátelská tetka se změní ve fúrii, která za každé jednotlivé stisknutí tlačítka na vašem mobilu nebo foťáku požaduje poměrně nevybíravým způsobem 10 Euro. Prostě v Indii mají falešné "svaté muže" a v Benátkách mají tetku.

Do Benátek jsme letěli a půjčovat auto se nám nechtělo, tak jsme vyzkoušeli, jak v Itálii funguje meziměstská hromadná doprava. A funguje velmi hezky – můžete si vybrat mezi autobusem, kde FlixBus svádí konkurenční boj mimo jiné s místním dopravcem Itabus. Výsledkem této konkurence jsou poměrně hezké ceny. Když si vyberete šikovný čas – dostanete se třeba z Padovy do Florencie, což je asi 230 km, za něco málo přes 100 Kč. Autobusům navíc zdatně konkurují vlaky – tzv. regionální vlaky jezdí do všech větších měst a jsou levné. Na delší vzdálenosti můžete vyzkoušet rychlovlak – ten už sice není tak levný, ale jízda rychlostí v rozmezí 200 – 300 km/h má také něco do sebe.